Terapeutický koučink: Jak propojuje cíle, emoce a hlubší souvislosti změny

Někdy člověk přesně ví, čeho chce dosáhnout. Má stanovený cíl, zná jednotlivé kroky, a přesto se opakovaně vrací na stejné místo. Do rozhodování mohou vstupovat emoce, předchozí zkušenosti, vztahové vzorce, obavy nebo způsoby reagování, kterým člověk sám zatím úplně nerozumí.

Právě tady může mít své místo terapeutický koučink.

Terapeutický koučink je integrativní forma profesionální podpory, která propojuje koučovací práci zaměřenou na cíle a změnu s terapeuticky informovaným porozuměním emocím, vztahovým zkušenostem a opakujícím se vzorcům člověka.

Neznamená to, že terapeutický kouč poskytuje psychoterapii. Naopak – jedním ze základních principů kvalitního terapeutického koučinku je schopnost rozpoznat a respektovat hranice vlastní odborné kompetence.

Více o vymezení terapeutického koučinku najdete na stránce O Asociaci terapeutických koučů.

Když samotný cíl nestačí

Klasická koučovací práce často začíná otázkami:

Čeho chcete dosáhnout? Co potřebujete změnit? Jaký bude váš další krok?

Tyto otázky mají v terapeutickém koučinku své důležité místo. Někdy však klient opakovaně naráží na překážku, přestože řešení na racionální úrovni zná.

Může například:

• opakovaně odkládat důležité rozhodnutí,
• mít obtíže nastavovat hranice,
• podceňovat vlastní schopnosti,
• vracet se do podobných vztahových nebo pracovních situací,
• reagovat velmi intenzivně na určité podněty,
• nebo vědět, co by chtěl změnit, ale nedokázat změnu dlouhodobě uskutečnit.

Terapeuticky informovaný přístup umožňuje vedle otázky „Co chcete změnit?“ pracovat také s otázkou:

„Co se ve vás děje, když se o tuto změnu pokoušíte?“

Cílem není klienta diagnostikovat ani hledat jednu skrytou „pravou příčinu“. Smyslem je rozšířit jeho porozumění vlastnímu prožívání a pomoci mu nalézt možnosti změny, které odpovídají jeho potřebám, zdrojům a aktuální situaci.

Co znamená terapeuticky informovaný přístup?

Terapeuticky informovaný přístup znamená, že kouč při své práci nevnímá pouze výkon, cíl nebo konkrétní chování klienta, ale bere v úvahu také širší psychologické souvislosti.

Emoce a vnitřní zdroje

Emoce nejsou překážkou, kterou je třeba odstranit. Mohou být důležitou informací o potřebách člověka, jeho hranicích nebo způsobu, jakým určitou situaci prožívá.

Terapeutický kouč může klientovi pomoci emoce pojmenovat, lépe jim porozumět a hledat způsoby, jak s nimi bezpečně pracovat v rámci koučovacího procesu.

Opakující se vzorce

Člověk si během života vytváří různé způsoby reagování, rozhodování a navazování vztahů. Některé z nich mu stále dobře slouží, jiné mohou v nové životní situaci změnu komplikovat.

Úkolem terapeutického kouče není určit, „co je s klientem špatně“, ale pomoci mu bezpečně pozorovat souvislosti mezi jeho myšlenkami, emocemi, chováním a současnými cíli.

Seberegulace a práce s tělem

Součástí terapeuticky informované práce mohou být také jednoduché techniky podporující uvědomování tělesného prožívání, zklidnění nebo regulaci zvýšeného napětí.

Mohou sem patřit například dechová cvičení, práce s pozorností, Body Scan nebo jiné stabilizační a seberegulační postupy odpovídající kompetencím kouče.

Jejich smyslem není léčit psychickou poruchu, ale pomoci klientovi lépe rozpoznávat vlastní reakce a využívat své zdroje.

Práce s cílem a konkrétní změnou

Terapeutický základ neznamená, že se z koučinku vytrácí jeho orientace na změnu.

Koučovací struktura zůstává důležitou součástí práce. Terapeutický kouč může využívat například model GROW a další koučovací postupy pro formulování cíle, hledání možností, rozhodování a plánování konkrétních kroků.

Rozdíl spočívá v tom, že vedle otázky kam chce klient směřovat, věnuje pozornost také tomu, co jeho cestu ke změně ovlivňuje.

Jakou roli může hrát minulá zkušenost?

Terapeutický koučink se nemusí vyhýbat minulosti. Minulé zkušenosti mohou pomoci člověku porozumět tomu, proč dnes některé situace prožívá určitým způsobem.

Rozhodující je však účel a hloubka této práce.

V terapeutickém koučinku se minulost otevírá tehdy, pokud má význam pro porozumění současné situaci a dosažení klientova cíle a pokud taková práce zůstává v rámci kompetencí kouče.

Terapeutický kouč neprovádí léčbu traumatu ani psychoterapeutické zpracování psychických poruch, pokud k tomu nemá odpovídající odbornou kvalifikaci.

Psychologické minimum neznamená diagnostiku

Znalost základních psychologických a psychopatologických souvislostí je pro terapeutického kouče důležitá především z hlediska bezpečnosti klienta.

Terapeutický kouč by měl umět rozpoznat situace a varovné signály, při kterých už potřeby klienta mohou přesahovat rámec koučovací práce.

Neznamená to, že stanovuje psychologickou nebo psychiatrickou diagnózu.

Naopak – odborná zralost se projevuje také schopností říci:

„Toto už přesahuje rámec mé práce a doporučuji vám obrátit se na odpovídajícího odborníka.“

Podle konkrétní situace může jít například o psychologa, psychoterapeuta, psychiatra, lékaře nebo jiného kvalifikovaného odborníka.

Právě jasné profesní hranice jsou jedním ze základních principů Etického kodexu Asociace terapeutických koučů.

Terapeutický koučink není psychoterapie

Přestože terapeutický koučink využívá terapeuticky informovaný pohled na člověka, je důležité oba přístupy nezaměňovat.

Terapeutický koučink není psychoterapií a nenahrazuje psychologickou ani psychiatrickou péči.

Terapeutický kouč pracuje v rozsahu své odborné způsobilosti a s klientem má mít od počátku jasně vymezený rámec spolupráce.

Pokud potřeby klienta tento rámec překračují, je součástí profesionálního jednání doporučení odpovídající odborné péče.

Právě schopnost rozpoznat nejen co mohu s klientem dělat, ale také co již do mé kompetence nepatří, považujeme za jeden ze znaků kvalitní profesionální praxe.

Proč je důležitá sebereflexe a supervize?

Při práci s emocemi, vztahovými tématy a opakujícími se vzorci klienta nestačí znát pouze jednotlivé techniky.

Terapeutický kouč potřebuje také schopnost reflektovat vlastní práci, uvědomovat si své hranice a rozpoznávat situace, ve kterých může jeho vlastní zkušenost ovlivňovat práci s klientem.

Proto Asociace terapeutických koučů klade důraz na:

• průběžné odborné vzdělávání,
• profesní sebereflexi,
• supervizi,
• etickou odpovědnost,
• respektování hranic kompetencí.

Supervize není známkou nejistoty nebo nedostatečné odbornosti. Je nástrojem profesního rozvoje a podpory bezpečné práce s klientem.

Terapeutický koučink jako cesta k udržitelné změně

Cílem terapeutického koučinku není „opravovat“ člověka ani hledat za každým problémem skrytou psychickou příčinu.

Jeho smyslem je vytvořit profesionální prostor, ve kterém může klient lépe porozumět sobě, svým reakcím, potřebám a možnostem a zároveň hledat konkrétní cestu ke změně.

Terapeutický kouč proto propojuje dvě důležité perspektivy:

porozumění tomu, co se děje nyní, a směřování k tomu, co má být jinak.

Právě toto propojení může klientovi pomoci vytvářet změny, které nejsou založeny pouze na krátkodobé motivaci, ale na hlubším porozumění vlastnímu fungování a vědomém rozhodování.

Chcete se o terapeutickém koučinku dozvědět více?

Informace o profesních standardech, etice a odborném vymezení terapeutického koučinku najdete na webu Asociace terapeutických koučů.

Pokud hledáte kvalifikovaného odborníka, můžete využít katalog terapeutických koučů.

Zájemci o profesní vzdělávání najdou přehled možností na stránce Nabídka vzdělávání.

Podrobné informace o vzdělávacím programu Terapeutický kouč / koučka jsou k dispozici na stránce Kurzu Terapeutický kouč / koučka.