Jak poznat kvalitního terapeutického kouče? 10 otázek před první konzultací

Vybrat si kouče není jen otázka sympatie nebo pěkných webových stránek.

Terapeutický kouč pracuje s osobními tématy, emocemi, životními změnami, vztahovými zkušenostmi a opakujícími se vzorci člověka. Proto je důležité zajímat se také o jeho vzdělání, profesní hranice, etický rámec a způsob práce.

Kvalitní terapeutický kouč by měl být schopen srozumitelně vysvětlit:

co nabízí, jak pracuje, jaké má vzdělání, kde jsou hranice jeho kompetencí a kdy by klientovi doporučil jiného odborníka.

Před první spoluprací vám může pomoci těchto deset otázek.

1. Jaké má terapeutický kouč vzdělání?

První otázka je jednoduchá:

Kde a v čem se kouč vzdělával?

Samotná věta „jsem certifikovaný kouč“ nemusí klientovi říci téměř nic.

Je vhodné zjistit například:

• jaký vzdělávací program kouč absolvoval,
• jaký byl jeho rozsah,
• zda šlo o profesní koučovací vzdělávání,
• zda má další vzdělání v pomáhajících profesích,
• jaké specializace absolvoval,
• jak své vzdělání průběžně doplňuje.

Profesionalita není založena na množství certifikátů, ale na tom, zda vzdělání odpovídá skutečné praxi, kterou kouč nabízí.

2. Dokáže vysvětlit, co je terapeutický koučink?

Terapeutický kouč by měl umět svou službu srozumitelně popsat.

Terapeutický koučink je integrativní forma profesionální podpory, která propojuje koučovací práci zaměřenou na cíle a změnu s terapeuticky informovaným porozuměním emocím, vztahovým zkušenostem a opakujícím se vzorcům člověka.

Důležité je, aby kouč zároveň jasně řekl:

Terapeutický koučink není psychoterapií a nenahrazuje psychologickou ani psychiatrickou péči.

Pokud někdo používá označení „terapeutický kouč“, ale nedokáže jasně popsat, co tím myslí a kde jsou hranice jeho práce, je vhodné zbystřit.

Více o vymezení oboru najdete na stránce O Asociaci terapeutických koučů.

3. Umí vysvětlit rozdíl mezi terapeutickým koučinkem a psychoterapií?

To je jedna z nejdůležitějších otázek.

Profesionální terapeutický kouč by neměl:

• vydávat koučink za psychoterapii,
• tvrdit, že „léčí“ psychické poruchy,
• slibovat zpracování traumatu bez odpovídající kvalifikace,
• zaměňovat koučovací službu za zdravotní nebo psychoterapeutickou péči.

Naopak by měl být schopen otevřeně vysvětlit, co patří do jeho kompetence a co už ne.

Podrobnější srovnání najdete v článku Terapeutický koučink vs. psychoterapie: Jaký je rozdíl a kdy zvolit kterou formu podpory?.

4. Pracuje pouze v rozsahu své odborné způsobilosti?

Dobrý kouč nemusí umět pomoci s každým tématem.

Naopak.

Jedním ze znaků profesionální zralosti je schopnost říci:

„Toto už přesahuje rámec mé práce.“

Terapeutický kouč by měl umět rozpoznat situaci, kdy klient potřebuje například:

• psychoterapii,
• psychologické vyšetření,
• psychiatrickou péči,
• lékařskou pomoc,
• krizovou intervenci,
• jiný typ odborné podpory.

Schopnost doporučit klientovi jiného odborníka není selháním.

Je součástí bezpečné a etické praxe.

5. Má jasný etický rámec?

Profesní vztah musí mít pravidla.

Klient by měl předem vědět:

• co může od spolupráce očekávat,
• jaká je cena,
• jak dlouho trvá konzultace,
• jak se ruší nebo přesouvají termíny,
• jak je nakládáno s osobními údaji,
• jak funguje důvěrnost,
• jaké jsou hranice profesionálního vztahu.

Etický rámec chrání klienta i kouče.

Členové Asociace terapeutických koučů se zavazují dodržovat Etický kodex Asociace.

6. Využívá supervizi?

Supervize je důležitým nástrojem profesní reflexe.

Kouč může v supervizi řešit například:

• vlastní reakci na klienta,
• etické dilema,
• nejistotu ohledně hranic kompetence,
• obtížnou dynamiku vztahu,
• vhodnost konkrétního postupu.

Supervize není známkou toho, že kouč „něco neumí“.

Naopak může být známkou toho, že svou práci bere vážně a nechce se spoléhat pouze na vlastní pohled.

Více o supervizi a profesní podpoře najdete na stránce Nabídka vzdělávání.

7. Pokračuje ve vzdělávání?

Jedním absolvovaným kurzem profesní rozvoj nekončí.

Kvalitní terapeutický kouč průběžně rozvíjí své znalosti a dovednosti.

Může se dále vzdělávat například v oblastech:

• koučovacích metod,
• komunikace,
• psychologie,
• etiky,
• práce s emocemi,
• seberegulace,
• vztahových témat,
• supervize,
• krizových situací,
• specializovaných oblastí své praxe.

Důležité je také to, zda kouč dokáže říci:

„Toto téma znám.“

ale také:

„Toto není oblast mé odbornosti.“

8. Neslibuje výsledky, které nemůže garantovat?

Velmi opatrní bychom měli být u slibů typu:

• „vyléčím vaše trauma“,
• „odstraním úzkost“,
• „najdu skutečnou příčinu vašeho problému“,
• „odblokuji vás během jednoho sezení“,
• „garantuji, že změníte svůj život“,
• „moje metoda funguje každému“.

Žádný seriózní profesionál nemůže předem garantovat konkrétní psychický nebo životní výsledek.

Kouč může nabídnout:

• odborný rámec,
• své kompetence,
• bezpečný proces,
• metody,
• podporu,
• reflexi.

Za vlastní rozhodnutí a změnu však zůstává odpovědný klient.

9. Je spolupráce od začátku transparentní?

Kvalitní terapeutický kouč by neměl vytvářet nejasnost ohledně toho, co vlastně klient kupuje.

Před začátkem spolupráce by mělo být jasné například:

Jak služba probíhá?
Jak dlouho sezení trvá?
Kolik stojí?
Jaké jsou podmínky rušení termínu?
Je spolupráce časově omezená?
Jak lze spolupráci ukončit?
Co je a není součástí služby?

Transparentnost vytváří bezpečí.

Klient nemá být tlačen do dlouhodobé spolupráce ani do nákupu dalších služeb, pokud o ně nemá zájem.

10. Lze si jeho profesní údaje ověřit?

Dobré znamení je, pokud kouč své profesní informace uvádí veřejně a transparentně.

Může jít například o:

• vzdělání,
• odborná osvědčení,
• specializace,
• členství v profesní organizaci,
• délku praxe,
• supervizi,
• profesní zaměření.

Asociace terapeutických koučů vede veřejný katalog terapeutických koučů.

Zařazení do katalogu znamená, že člen splňuje stanovené podmínky Asociace pro odbornou způsobilost, členství a zveřejnění a zavázal se respektovat její profesní a etický rámec.

Absolvování vzdělávacího programu samo o sobě nezakládá automatický nárok na členství ani na zařazení do veřejného katalogu.

Jaké jsou varovné signály při výběru kouče?

Vedle pozitivních znaků existují také situace, které mohou být důvodem k větší opatrnosti.

Varovným signálem může být například to, když kouč:

• odmítá sdělit své vzdělání,
• používá nejasná nebo zavádějící profesní označení,
• slibuje léčbu psychických poruch bez odpovídající kvalifikace,
• tvrdí, že jeho metoda funguje každému,
• diagnostikuje klienta bez odpovídající odbornosti,
• vydává vlastní interpretace za nezpochybnitelnou pravdu,
• nerespektuje nesouhlas klienta,
• vytváří tlak na pokračování spolupráce,
• zlehčuje psychoterapii, psychologii nebo psychiatrii,
• tvrdí, že klient jinou odbornou péči nepotřebuje,
• překračuje osobní nebo profesní hranice,
• vytváří závislost klienta na své osobě.

Jednotlivý bod nemusí automaticky znamenat neetickou praxi.

Je však důležité sledovat celkový způsob, jakým kouč komunikuje a pracuje.

Co znamená „ověřený terapeutický kouč“?

Asociace používá označení ověřený terapeutický kouč pro členy zařazené do veřejného katalogu, kteří splňují stanovené podmínky Asociace.

Zařazení do katalogu znamená mimo jiné, že kouč:

• doložil požadovanou odbornou způsobilost,
• splňuje podmínky členství,
• zavázal se dodržovat Etický kodex,
• respektuje profesní standardy Asociace,
• průběžně rozvíjí svou odbornou praxi.

Neznamená to, že Asociace garantuje výsledek každé jednotlivé spolupráce.

Klientovi ale poskytuje další ověřitelný rámec, podle kterého se může rozhodovat.

Členství v Asociaci není jediným znakem kvality

Je důležité říci také opačnou věc.

Kvalitní odborníci mohou působit i mimo Asociaci terapeutických koučů nebo být členy jiných profesních organizací.

Členství samo o sobě není důkazem, že jeden profesionál je automaticky „lepší“ než jiný.

Jeho hodnota spočívá především v tom, že existují:

• veřejně známé podmínky,
• etický kodex,
• profesní standardy,
• mechanismus řešení stížností,
• důraz na profesní rozvoj a supervizi.

Klient tak má více informací, podle kterých může svou volbu posoudit.

Jak má vypadat první konzultace?

První setkání není pouze příležitostí pro kouče zjistit, s čím klient přichází.

Je to také příležitost pro klienta zjistit, zda mu tento odborník a způsob práce vyhovují.

Je v pořádku ptát se například:

Jakým způsobem pracujete?
Jaké máte vzdělání?
Jak poznáte, že moje téma patří do koučinku?
Co byste dělal, pokud by moje potřeby přesáhly vaše kompetence?
Využíváte supervizi?
Jaké jsou podmínky spolupráce?

Profesionální kouč by podobné otázky neměl vnímat jako útok.

Naopak.

Transparentní odpověď je součástí vytváření důvěry.

Důvěřujte také vlastnímu pocitu

Odborné vzdělání a profesní standardy jsou důležité.

Stejně důležitý je ale i samotný vztah.

Při první konzultaci si můžete všímat:

• cítím se respektovaně?
• mám prostor mluvit?
• naslouchá mi kouč?
• respektuje moje hranice?
• nevytváří na mě tlak?
• dokáže přiznat, když něco neví?
• mám jasno v tom, co mi nabízí?

Dobrá spolupráce by neměla být založena na obdivu ke kouči nebo pocitu, že „on ví o mém životě lépe než já“.

Terapeutický kouč má podporovat autonomii klienta, nikoli závislost na své autoritě.

Kvalita se pozná také podle hranic

Možná nejdůležitější znak kvalitního terapeutického kouče je paradoxně jednoduchý:

ví, co umí – a ví, co už do jeho práce nepatří.

Dobrý profesionál nepotřebuje tvrdit, že dokáže pomoci každému.

Dokáže bezpečně pracovat v rámci svých kompetencí, otevřeně komunikovat své limity a v případě potřeby doporučit klientovi jinou odbornou péči.

Právě jasné hranice, etika, vzdělávání a profesní sebereflexe vytvářejí základ důvěryhodné praxe.

Chcete najít ověřeného terapeutického kouče?

V katalogu terapeutických koučů najdete členy Asociace splňující stanovené podmínky odborné způsobilosti a členství.

Více o profesních a etických pravidlech najdete v Etickém kodexu Asociace terapeutických koučů.

Pokud si chcete nejprve ujasnit, zda je pro vás vhodnější terapeutický koučink nebo psychoterapie, přečtěte si článek Terapeutický koučink vs. psychoterapie: Jaký je rozdíl a kdy zvolit kterou formu podpory?.